Panský dvůr, č.d. 1.

Dvůr dobřichovický patřil původně Benediktínům kláštera ostrovského, kteří jej obhospodařovali podle západního /galského/ způsobu. Neomezovali se toliko na chov dobytka, nýbrž vzdělávali pole, mýtili lesy pod kostelem karlickým, vysušovali močály mezi Karlíkem a dnešními Dobřichovicemi, jak nám starodávné názvy prozrazují (Blatnice, Vodárna), upravili tok potoka stříbrného i potůčka, vytékajícího z Vonoklas a protékajícího Skřipcem pod Vráží, a provozovali i lesní hospodářství. O to poslední zasloužili se křižovníci výhodnými směnami a zcelováním lesů.
Přirozené hranice rolí zdejšího velkostatku se od pradávných dob až do nedávna mnoho nezměnily a sestávaly z následujících oddílů, jejichž názvosloví až podnes se užívá:

I.	Na struhách, neb u Struh až ke kostelu
II.	Pod Vinicí, od karlických novostaveb až ke statuji
III.	Na Blatnici
IV.	Na Dlouhých dílech
V.	Pod Kamenem
VI.	V luhu /na pravém břehu Berounky/
VII.	V Chmelnici
VIII.	Za stodolou
IX.	Louka pod Vráží

Majiteli dvora zůstali křižovníci až do válek husitských, kdy jim byl odňat po dobu 78 let. V r.1498 odkoupil jej tehdejší řádový velmistr Matyáš ze Střebska zpět, vydluživ si s vládním dovolením peníze od posledního držitele Matěje z Říčan.
Již Matyáš ze Střebska, více však jeho pozdější nástupce, Zbyněk Berka z Dubé /1592 – 1606/, věnovali zdejšímu dvoru nevšední péči. Nešetřili obětí, aby jej pozvedli ze ssutin, rozšířili jej, ano i přístavbou panského domu ke tvrzi s věží ozdobili. Převor Manner v Liber flavus str. 203 a 258 popisuje zdejší dvůr z konce století XVI. asi takto: "V těchže Dobřichovicích jest i vzácný dvůr, jehožto místo podnes pozůstává, vůkol toho dvora bylo štěpí hojnost, ještě pak víceji v zděný zahradě, kterouž někdy Generálmistrové, jako nejvíc Antonín /1552-1580/ a Zbyněk Berka, milujíce a sobě místo oblibujíce, ze Vlach přinesenými kmeny ovoce vysaditi dali a slýchal jsem, že tak mnoho ovoce tu bývalo, že tři i čtyři neděle lidé měli co sklízeti. Jest tu také vápenice a lom kamene vápeného v lesích vonoklaských, jest tu též vinice, která jistě vzácným kmením vinného kořene, jak černého tak bílého vína vysázena jest, ovčín, v němž několik set ovec se chovati může, pod tím ovčínem jest čistej kus pole, na kterým bývala chmelnice, ale nemívala mnoho chmele, že dobytek, ovce tudy hnán souce, velice chmelnici prášil. Z soudu mého vidí se mně, že by znamenitá chmelnice byla budoucně, kdyby se vysazovalo pod samým vrchem Vráže v louce Wawáczově a v kuse pole, kterýž držel někdy mlynář Berounský."
Tento statek, jež před válkou třicetiletou byl v úplném pořádku a mohl se honosit výstavnými budovami, byl křižovníkům za českého povstání r.1619 zabrán. V archivu řádovém se chová listina, jíž se řádu zábor statku dobřichovického oznamuje, s pečetěmi a vlastnoručními podpisy tehdejších vládců. Začátek listiny zní : "Letha Panie 1619 przy cziasu B.Jana Krzitele Pan Waczlaw Sak skrze Comisarze od Direktoruow Narzizené Jaroslawa Otty z Losů a na Hlaziwcziho a Adama Vukowanskyho z Wukowan a Na Suchomastich, panství Dobrzichowicský náležející K Sspitalu blýz Mostu Prazskeho na místu a k ruce Mattisovy Hiendrichovi hraběti z Turnů uveden jest."
Dostal se tudíž zdejší dvůr v držení Bedřicha Matyáše hraběte z Turnů, který jmenoval svým správcem pro Dobřichovice Václava Saka z Bohuněvic, tehdejšího hejtmana karlštejnského.

Řád byl nucen vyhotoviti inventář všech věcí, udati zásoby všeho obilí, dobytka, cenu apod.

Zaseto bylo na zimu :
zimní pšenice ... 150 strychů
žita ... 88 strychů
jarní pšenice ... 50 strychů
ovsa ... 100 strychů
hrachu ... 10 strychů

R.1619 bylo při dvoře dobytka:
3 španělské klisny, 4 klisny jiné, jeden kůň, jeden hřebec španělský, 26 krav, 10 kusů dobytka jalového, 8 telat, 2 telata pod kravami, 20 starých sviní, 18 prasat odsazených, 2 krmní vepři, 454 kusů dobytka ovčího, 8 starých husí, 6 slepic, 21 slepic, 32 kuřat, jeden páv a jedna pávice.

Obilí:
Jeden stoh obilí ... 900 mandel pšenice,
stoh obilí ... 1200 mandel žita,
stoh obilí ... 900 mandel ovsa.
V stodole zůstalo……180 mandel pšenice, 120 mandel žita, 120 mandel ječmene, 60 mandel ovsa, 5 vozů nevymláceného hrachu.
Na lukách … 4 stohy sena.

Za celé dobřichovické panství, za role, lesy, ouroční činže, zámek, domy, inventář bylo křižovníkům zaplaceno 8036 kop míš. 40 gr. 1 fen. Kromě toho užíval hrabě z Turnů 4 krčmy, které každého teho dne ze špitálu obyčejně brávaly 10 sudů piva.
Po bitvě na Bílé Hoře byl dvůr křižovníkům navrácen. Zlé válečné časy, daně nedovolovaly intensívnějšího hospodaření a k tomu byl dvůr v r.1642 od Švédů vypálen. Trvalo to dlouhou dobu, nežli byl zase v chod uveden a vybudován. Stodoly se stavěly v r.1663, kámen se dovážel z Rochot, vápno z dobřichovických vápenic poblíž hřbitova a cihly z vlastní cihelny.
Převor Pospíchal dojížděl často do Dobřichovic, aby se přesvědčoval o postupu stavby. Ve svém denníku z r.1663 si stěžuje …. "Zedník dílo dělá s nějakejma pacholetami, který mnoho nerozumí. Nařídil jsem mistrovi, aby vzal dobrý tovaryše, více čeládky, aby časně hotovi byli. Na stodolách zedníci i tesaři dělají, zedník svým dílem je nějak váhavý, nemá skoro žádných dobrých zedníků, piple se se svými pacholaty - tesař ochotnější.
26.V. 1663 Stodoly se dostavují, budou dosti pěkný, chyba - jen dva mlaty - perny příliš veliké, obilí když se nosí, bude se tříti. 13.VI. 1663. Stodoly zedník sotva do žní dodělá, neb žraním díla zameškává."
Koncem stol. XVII. byl dvůr zase v úplném pořádku. Řád jej sám spra- voval, ustanovoval správce, jenž bydlil v zámku. Správcové se často měnili a byli posíláni na jiné řádové statky jako do Turska, Ďáblic, Hloubětína. Kromě správce byli ustanovováni i zřízenci, jako mejstřík n. skoták, řezáč, vinař, kolář, kovář, písař i písařka, zahradník i zahradnice, kuchařka.

Zápisy ze stol. XVIII. uvádějí všechny deputáty, které všichni zřízenci dostávali:
Pasák koní měsíčně:
1/2 měřice pšeničné mouky,
1/2 měřice hrachu,
1 věrtel žitné mouky,
1/2 věrtele trhaných krup,
1/2 věrtele velkých krup,
1 žejdlík soli.

Dohromady ročně dostávali na deputátu administrátor, sládek, zahradník, myslivec, bečvář a vinař … 27 strychů 2 věrtele 3 a 1/2 měřice pšeničné mouky. Mouky žitné 117 strychů, ječmene na kroupy 70 strychů, hrachu 18 strychů, soli 598 žejdlíků.

Při zvláštních příležitostech, jako při honbách, ve žních, za senoseče aneb při obžinkách byl vydáván zvláštní deputát. V poznamenáních z roku 1724 se praví, že ve žních bylo při statku zaměstnáno na 60 ženců. Při obžinkách obdrželi ženci společně:
do polévky … 1 věrtel tlustých krup
hrachu … 3 čtvrtce
na buchty mouky … 1 věrtel a 1 čtvrtci
másla každý … 1/2 libry
chleba … 1 bochníček
másla do hrachu a buchet … 2 libry
mléka … 80 žejdlíků
smetany na zadělání měchury … 2 žejdlíky
mléka na měchuru … 80 žejdlíků
soli na všecko … 6 žejdlíků
na měchury mouky … 1 strych 2 věrtele
piva každému … 1 žejdlík

Rychtářovi a šafářovi uděloval ve žních administrátor masa a piva podle libosti a dostával:
Rychtář po celý den masa … 1 libru a piva … 1 pintu.
Po žních dostal rychtář … 2 věrtele pšenice na zrně a 1 strych žita.
Totéž obdržel i šafář.

Mušketýr dostával tolik co ženci.
Sekáči brali denně od sekání každého obilí, sena, n. otavy, 1 bochníček chleba, vážící 1 1/2 libry
od strychu ječmene platu … 12 kr.

Koncem stol. XVII. a začátkem XVIII. bylo polní hospodářství v rozkvětu, ale od poloviny stol. XVIII., zejména po válce sedmileté nastalo zchudnutí. V tom čase vyžadoval statek velikých oprav a bylo nutno
1741 sesutou zeď u dvora směrem k mlýnu vystavěti,
1747 nové stáje a klenuté chlévy pro hov. dobytek,
1749 spadly sklepy na mléko a vystaven nový sklep a kolny.

Po válkách napoleonských byl důchod a sýpka úplně vyčerpány. V r.1811. píše administrátor Jan František Vavrouš, že vypadá všechno jako po vyrabování. Není peněz, deputát není možno dávati, budovy i střechy jsou v přebídném stavu. Při správě dvora se vedl zvláštní rejstřík, v němž se zaznamenávala sklizeň obilí toho neb onoho roku. V roce 1843 se sklidilo:
pšenice na 180 strychách … 2098 mandel 13 snopů
žita na 60 strychách … 830 mandel
ječmene na 212 strychách … 1385 mandel
řepky na 10 strychách … 194 mandel
hrachu na 14 strychách … 47 for.

Posledním administrátorem byl farář Kalaš. V r.1850 byly pozemky zdejšího dvora pronajaty zbraslavskému cukrovaru na 9 let za obnos 7000 fl C.M. Od té doby se velkostatek pronajímá.